Poselství vedoucích území
Radost, kterou mi znovuzřízené evangelium Ježíše Krista přináší do života, je důvodem, proč se nezdráhám o ně podělit s druhými a vybídnout je, aby se se mnou zúčastnili shromáždění.
Kdo myslíte, že jste? Kdo jsou vaši předkové? Dělat chrámovou práci je úžasný pocit! Je to obzvláště výjimečný zážitek, když procházím chrámem za jednoho ze svých vlastních předků, kterého jsem sám vyhledal či o kterém jsem si něco přečetl.
Proroci a apoštolové této dispensace nám opakovaně říkají, že „nyní je čas, aby se členové a misionáři spojili … a společně pracovali na Pánově vinici a přiváděli duše k Němu“.
Jedině skrze Spasitele a Jeho usmíření lze poznat, jak odpustit; jiná možnost, jak odpustit ve složitých situacích, není. Usmíření je protilékem, který dokáže zahojit a zacelit jakoukoli ránu, i ty nejtěžší, na než zdánlivě žádného léku není.
Náš každodenní život často provází hluk a zmatek. Možnost nechat to vše čas od času za zády, přijít do domu Páně a otevřít se atmosféře pokoje a svatosti nám vnáší do duše klid.
Víra v Krista nám dává radost, naději a důvěru a také „sílu, která nás bude podporovat ve všech důležitých momentech našeho života“ .
Následování žijícího proroka ve všem, co nám radí, „posílí (naši) víru v Nebeského Otce a Ježíše Krista.”
Možná jedním z největších darů, které můžeme svému Spasiteli v období těchto Vánoc dát, je to, že budeme pamatovat na dary, které nám dal On, vážit si jich a že je opravdu přijmeme.
Vidím, že radost, které se mi z nebe dostává, není určena jen pro to, aby požehnala mně, ale i ostatním.
Bez ohledu na to, jakým bouřím čelíte. Bez ohledu na živly, vítr a kohokoli či cokoli, co se proti vám spiklo. Není třeba se bát. Náš milující Otec v nebi nám poskytuje bezpečný přístav.
Vyzývám vás, abyste se řídili radou Moroniho, který nás nabádá, abychom své slabosti předložili Pánu.
Jedním z nástrojů, které v Církvi máme k tomu, abychom spolu strávili radostné chvíle, je rodinný domácí večer, kde můžeme poukazovat na příklad Ježíše Krista.