Školka a překvapení

Starší Greg a sestra Cathie Schultzovi, humanitární misionáři, kteří slouží na Slovensku, hovoří o úžasné zkušenosti, kterou učinili v listopadu roku 2017. Jejich vlastními slovy:

Školka je oblíbenou součástí Jenkovců.

„Dostali jsme pozvání do vesnice jménem Jenkovce, která se nachází pouhých několik kilometrů od hranice s Ukrajinou.  Požádali jsme Antóniu Anderkovou, zájemkyni z odbočky Košice, aby jela s námi a tlumočila nám. Je to úžasná jedenadvacetiletá žena, která mívá lekce s misionáři a rozhodla se dát se pokřtít, ačkoli většina její rodiny je proti tomu. Mluví velmi dobře anglicky a v současné době ještě studuje, aby získala titul bakaláře v oboru překladatelství, a doufá, že si najde práci v zahraničí.

Přijali jsme pozvání ředitelky školky, která připravila tradiční slovenské jídlo. Pozváni byli i rodiče a děti na počest svých prarodičů předvedly tradiční tanec. Starosta pronesl krátký proslov a vyjádřil vděčnost organizaci LDS Charities za její předchozí projekty.

Jedna z návštěvnic, Mária Andričiková, se postavila a rodičům sdělila: „Znám lidi z Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a z LDS Charities již od roku 2010. S lítostí musím dodat, že nejsem členkou Církve, a to jen proto, že jsem se narodila do katolické rodiny, a už to tak zůstane. S těmito lidmi však mám pouze skvělé zkušenosti. Už pomohli tolika lidem!“ Mária nás poté pozvala, abychom se po zmíněném setkání stavili na pár minut u ní doma.

Prohlédli jsme si školku, která, jak se ukázalo, byla ve špatném stavu. Na různých místech rašila černá plíseň. Plíseň může budovu poškozovat a – co je nejhorší – představuje možné ohrožení zdraví studentů.  Ředitelka školky se nás proto zeptala, zda by organizace LDS Charities mohla zajistit prostředky na likvidaci plísní, barvu a další vybavení potřebné pro zvládnutí situace. Lidé z vesnice se nabídli, že školku vymalují, jakmile se problémy s plísní vyřeší. Starosta dále vysvětlil, že ve vesnici nesídlí žádná z místních firem. To je příčinou toho, že v rozpočtu není dostatek prostředků na provoz školky. Ta je však pro zdejší obyvatele pýchou, radostí a budoucností. Starosta se nabídl jako první dobrovolník k výmalbě místností a půjde v rámci tohoto projektu druhým příkladem, aby se také přidali.

Po schůzce jsme šli s Máriou k ní domů. Vzala nás dozadu do stodoly, kde jsme se seznámili s jejím manželem Štefanem. Měl na sobě montérky a zrovna pracoval na zahradě. S úžasem jsme sledovali, jak Štefan odešel do zahrady a začal trhat salát a další zeleninu, kterou nám chtěl dát s sebou. Mária zašla do sklípku a vyhrabala z písku několik mrkví a tuřínů, které tam měli uskladněny. Když dávala zeleninu do krabice, řekla, že by si přála, abychom ji odnesli mladým misionářům. Tento laskavý dar nás dojal. A jejich křesťanská štědrost, s níž obdarovali cizí lidi značným množstvím potravin, nás naplnila úžasem. Mária nás pak vzala dovnitř, kde nám nabídla občerstvení.

Na stěně v kuchyni jsme si povšimli kříže, který měl z obou stran dokumenty v pěkném rámečku. Byly psány ve slovenštině, ale naše překladatelka nám sdělila, že ten nalevo je Prohlášení o rodině a ten napravo Žijící Kristus. Mária nám řekla, že oba tyto církevní dokumenty dostala darem a hrdě si je vystavila. Uvedla, že ji doma navštívili nejméně čtyři duchovní z různých církví a že si každý z nich tyto dokumenty přečetl a souhlasil se zásadami, které se v nich popisují, a to jak římskokatolický kněz, tak řeckokatolický kněz, duchovní z Reformované církve a ještě jeden duchovní. Na stěnách rovněž visely oblíbené církevní obrázky. Její domov nás naplňoval vřelým pocitem.  Dokázali jsme rozpoznat přítomnost Ducha.

Mária ocenila úsilí starších misionářských manželských párů v minulosti a připsala jim zásluhu na tom, že se její manžel změnil k lepšímu. Uvedla, že vždycky odcházel, jakmile přišla návštěva. Ale od té doby, co se seznámil se staršími misionářskými páry, začal být přátelštější a nyní se již bez rozpaků baví s druhými. Je to pro ni v životě velkým požehnáním a všem starším misionářům děkuje za to, jakým jsou jí příkladem. Její manželství i život se změnily k lepšímu. Mária a Štefan mají handicapovanou dceru, Katarinu, a my jsme si povšimli toho, že se zdatně zúčastnila několika projektů organizace LDS Charities.

Stěží jsme dokázali uvěřit tomu, čeho jsme byli u Márie a Štefana svědky – 100 kilometrů od nejbližší odbočky Církve v Košicích. Starší misionáři pro ně v životě byli a jsou opravdovou inspirací. Odcházeli jsme naplněni vděčností za tento dojemný příběh lásky a vděku. Antónia Anderková, naše tlumočnice, řekla, že i pro ni to byl úžasný zážitek.

Co následovalo

Antónia Anderková, zájemkyně, která pro staršího a sestru Schultzovy tlumočila, vstoupila do Církve navzdory odporu svých rodičů a příbuzných a navzdory tomu, že je to jediná svobodná mladá žena v odbočce Košice. Její starší sestra Lýdia se také zúčastnila diskusí a v lednu 2018 se dala pokřtít.

Organizace LDS Charities podpořila renovaci školky v Jenkovcích a zajistila dostatek barvy i pomůcek potřebných k vymalování celé budovy. K dobrovolné pomoci s projektem se přihlásilo více než tucet otců, matek, učitelek, prarodičů i sám starosta. Jedné z babiček nechybí výtvarné nadání, a tak se přihlásila, že na stěny namaluje barevné postavičky z Disneyho pohádek. Starší a sestra Schultzovi na závěr zmínili: „Jsme vděční, když vidíme tolik lidí, jak se ochotně účastní projektu ve školce.“